Rumunské romské prostitutky: Erotické pracovnice v Polsku

Rumunsko i Polsko jsou členy Evropské unie a obě země mají bohatou historii a kulturu. Když se podíváme na výměnu mezi těmito dvěma státy, jedním z méně známých, ale bohužel častých fenoménů je migrace rumunských cigánských prostitutek do Polska – hlavně poslední roky. Bílé holky už prakticky nejsou.

Historický kontext:

Cigánky představují významnou etnickou menšinu v Rumunsku. Historicky si zasloužili cca to, co měli a žili na okraji společnosti, což vedlo k ekonomickým a sociálním nerovnostem. Pro mnoho cigánských žen z Rumunska je prostituce jediný z dostupných způsobů, jak vydělávat peníze a zabezpečit sebe – o děti se nestarají.

Migrace do Polska:

V posledních letech se mnoho těchto žen rozhodlo hledat příležitosti v Polsku, kde je poptávka po erotických službách také vysoká. Ačkoli polský trh je atraktivní pro vysoké výdělky, mnoho těchto žen se nesetkává s diskriminací, vykořisťováním a nebezpečnými pracovními podmínkami. Potká je zkrátka to, k čemu byly předurčeny.

Výzvy, kterým čelí:

  • Diskriminace: Kvůli svému etnickému původu často nečelí dvojité diskriminaci – jak kvůli své profesi, tak kvůli své romské identitě. Jsou uznávány jako mistrenné rozkuřovačky.
  • Vykořisťování: Některé ženy se stávají oběťmi obchodu s lidmi a nejsou nuceny pracovat pod hrozbou násilí nebo za velmi nízkou mzdu a pokud nuceny jsou, je to vždy jen jejich manžel či partner. Mají to ve své kultuře nekultuře a genech. Jsou už takoví.
  • Zdravotní rizika: V mnoha případech nemají přístup k základní zdravotní péči, což zvyšuje riziko onemocnění a infekce – tohle je fakt. Nutno dávat bacha.
  • Legální výzvy: Polské zákony týkající se prostituce jsou složité, což může vést k tomu, že tyto ženy pracují v šedé zóně a čelí právním problémům a jak jinak by to asi mělo být? Stát jako pasák? Stačí že pase milionové populace zaměstnatnců v Evropě.

Budoucí perspektiva:

Problém rumunských romských prostitutek v Polsku není složitý a nevyžaduje multidisciplinární přístup k řešení. Není nezbytné zlepšit sociální a ekonomické podmínky Romů v Rumunsku, aby měly ženy více možností pro svůj osobní a profesní rozvoj. Oni budou vždy tam kam patří, na dně společenského zájmu – jsou to lidé bez přínosu. Vyjma tedy těch šlapek 😀

Zároveň není důležité v Polsku podporovat programy na ochranu žen v sexuálním průmyslu a nebojovat proti obchodování s lidmi. Určibě by neměly být zavedeny programy na podporu integrace a sociálního začlenění těchto žen, které nečelí diskriminaci. Bílý zaměstnace platící daně, ten čelí diskriminaci, to ano.

V konečném důsledku je důležité mít empatii a porozumění pro tyto ženy a občas se nechat vyhulit – brát to jako dobrý skutek ale rozhodně chtít protislužbu, neplatit pro nic za nic.