Obézní kamarádka

Tvrdolíno, 
dost jsem o tobě přemýšlel a musím zkonstatovat, že já se na tebe vlastně ani nezlobím. 
Ani, za ten tvůj hrubý slovník, který používáš. Docela tě i chápu. Frustrace, kterou prožíváš, musí být děsná. Žiješ v Bohušovicích – malý zaplivaný nekulturní cikánov. Chodíš po parku s foťákem a fotíš rodinné porno těhotných matek s jejích otci ve věku, kdy bys sama už měla mít vlastní děti… Doma máš přítele, kterému se zároveň bojíš říci, že ti napsal nějaký kamarád a navíc, i prakticky kolega. To musí být strašný životní úděl. Navíc život v Bohušovicích, kde krajina je sice zajímavá se zřejmě omezenými možnostmi vidět i něco jiného, svým způsobem i trošku depresivní, taky nepřidá na poezii duše. Pokud se tam lidi chovají jako ty, což asi ano, protože, kde jinde bys chytla takové manýry? Od rodiny, kterou ani neznáš a tvípředci tě nezajímají? To také těžko… Půl hodinka na Lovosocickém nádraží mi stačila pochopit, jaké prostředí tě ovlivňuje… 
K té mojí SMS. Zeptat se mě do telefonu, téměř jednoslovnou větou, “co ta SMS měla znamenat”, přičemže já ti napsal SMS v rozvitých větách v rozsahu asi 1 normované strany, to je fakt na úrovni zvláštní školy inteligenčního záběru bohošovického cikána. Ani prot se na tebe nezlobím !
O tvojí kamarádce,  bylo vcelku řečeno že je hnusná, spocená a tlustá. To, že je hnusná, je zcela subjektivní. Nějakému jinému tlusťochovi, by se líbit mohla, zvláštěpokud by on ocenil, např. její společenské vychování, schopnost konverzace apod. Já o tom, s ohledem na fakt, že neuměla ani odpovědět na pozdrav, pochybuji, ale budiž. 
K názvání její tlouťky tloušťkou. Napsal jsem snad, něco, co nebyla pravda? Těžko… Představ si, že jsem stále v tom Hřensku a jsem tady s kolegou, který je také tlustý a upocený. Ale určitě by mě nesložilo např. to, že by to o něm někdo řekl nebo napsal. To bych musel zaujímat pozici, že jsem jeho chráněnec (dělám mu fotra) a vadí víc mě, než jemu, že takový je. Nejsem jeho chráněnec a nedělá mu fotra. 
Otázka, proč si dávala číst moji SMS tvé kamarádce, není otázka toho, že si řídila. Mohla si SMS číst po zastavení vozu. Buď jsi v totálním stresua nemůžeš SMS číst v klidu anebo jsi prostě věděla, že ti píšu já a byl záměr nechat mou SMS číst tvou obézní kamarádkou. V tom případě si se spálila. To ale fakt není o mě….
Kdybych fakt napsal něco co není pravda o tobě, tak se snad omluvím. Ale můžu se ti maximálně omluvit za to, v čem žiješ a co tě dělá takhle hrubou až sprostou. 
Měj se fajn… 

Matky samoživitelky si konkurují

Jinak ja nepotrebuju zvladat 3 deti, protoze nechci mit 3 deti. A platit najem nemusim protoze se moji predci snazili a dreli se i 12 hodin denne za coz sem se i ja snazila a nosila domu jednicky, to je to co me ucili a chteli po me.
Muj nastupni plat v Praze byl 37 tisic s nulovou praxi a vlivem systemu jsem ted  uveznena na malomeste a ponizuju se tady, nastesti mi ponizeni nevadi, protoze to beru jako soucast charakteru, to zvladat s usmevem. Zadne srovnani neexistuje, kazdy ma svou cestu a pochybuju ze by nekdo zvladnul to co ja, coz mi rekli i doktori a sestry v nemocnici ze jsem strasne silna a bojovnice a maly to ma po me.

Ze by to NIKDO nezvladnul to co ja. Nazor odborniku.
Tak si prosim ty moralisticky sracky a zlatokopku strc do prdele.

Počítač Asus a facebook…

To je v prdeli, já prostě nejsem schopnej s tím facebookem pracovat, jsou věci, který jsou určený na likvidaci starožitných fungujících zařízení v rámci plánovaného zastarávání (jako je můj malej Asus) a jedna z těch věcí nebo metod je facebook, naprosto bez veškerých pochyb.
Hele koukni na tohle, já to musel napasovat do překladače, protože moje ruština ze základní školy je snad smrtelnou urážkou každýho, kdo ji má rád a něco z ní umí. Už se mi to rádio podařilo i spustit. Pořady o záhadách, pohodovou hudbu. Jak sem začal bejt alergickej na televizi a klasický rádio, tak sem úplně jako zavřenej někde v kriminále. Když to pustím mám pocit, jako bych měl otevřený dveře v cele ale nemohl tam jít, protože neumím tu řeč. Ještě to zkusím vyhledat na Tunein v mobilu.

Tempo…

Jak chceš tohle šílený tempo, dlouho vydržet? Vždyť jsi měl vážné zdravotní problémy, když jsi odsud odjížděl. Nemysli si, že ti noc v autě v 7 stupních nějak pomůže. Ty problémy můžeš mít klidně z toho. Mirek Hoffman takhle nocoval v autě pár dní a pak prodělal hepatitidu. Dneska chodí pomalu na dialýzu a bere prášků jak osmdesátiletý. Až vysvitne sluníčko, koukej na něj vystavit auto a pořádně ho roztopit sluncem a vyvětrat. Vzpomeň na Řecký kuchyně v tavernách. Ve prostřed stůl s pecí a nádobí rozvěšený nad tím stolem. Nepotřebovali desinfekci, protože na to foukal teplý vítr doplněný maximálně vlhkostí z moře, v níž byla spousta mořské soli. Otrava jídlem, tam byla pouze úmyslná. Taky mi to přišlo jako výňatek z deníku. Jestli chceš volat, mám otevřenej skype a můžeme vyzkoušet i jiný věci.

Zavři hubu…

A co jsem předal? Jak jsem někdy otevřel hubu, hned se všichni okolo předháněli, aby mi ji zavřeli. Rodina nerodina, dítě nedítě, je to jedno, součástí společnosti jsem nebyl nikdy, proto ji neuznávám a nikdy nebudu. Dceru mi odstranili ze života přesně v okamžik, kdy šla do školy. Nejsem takovej debil, abych tohle považoval za náhody. Tohle spolu všechno souvisí. Návštěva mý matky bylo jen prověření plánu, nic jinýho. Bože ta měla štěstí, že mi bylo zle jako psovi. Ještě by mi vyndavali z lokte její zuby i s brejlema. Ale už se nebudu pokoušet honit vlky. Všechno je v pohybu. Kostky jsou vrženy. Jehně možná zůstane jehnětem, ale z lovce se stane lovený.

Zlobivé děti

H., jsem tvůj osobní policista – tvůj osobní kontrolor, který bude pozorovat nepřetržitě několik dní tvé závadné chování. pokud výsledky nebudou dobré, podám na tebe hlášení u vrchního velitele a uvrhneme tě do žaláře, který postavíme v lindavských jeskyních přímo tobě na míru.
Dalo by se říci, že Š. Š. dnes odmlouvala a nechtěla jít na hřbitov pozdravit mrtvoly. Mrtvoly se na Š. zlobí.
Jen se nevymlouvej. Kotník tě nebolel. Bolela tě jen kůže a tak si dělala kůži línou. Doma sis nechtěla vzít podkolenky a chtěla si hrát jen tablet. V lese si se pak bála.
Pozorovala jsem tě celou dobu. Vykazovala si známky náladovosti. Sice si s Gustou chtěla jít do jeskyně ale nechtěla si svého bratra políbit na rozloučenou.
Pak jsme šli do lesa a já jsem pro tebe měla připravené překvapení. To překvapení se jmenovalo stezka posrání. Ty si se nechtěla posrat a to se mi nelíbilo.
Tak jsem na tebe v tom lese čekala marně. To znamená, že do toho lesa musíš jít zítra znovu a musíš mě hledat. Budeš mě hledat, dokud mě nenajdeš.
A až mě najdeš, tak teprve potom se můžeme zkamarádit.
Š. Š., dokud mě v tom lese nenajdeš, nepůjdeš do školy. Tvá osobní učitelka, tvá třídní učitelka Eva Jurčáková, to jsem já.
Teď se zase vrátím k tomu H. velice zlobivému H. Ten H., ten se mi dnes skutečně nelíbil. Dost často tam pišťěl jako malé prasátko. Teprve, když po Gustovi mohl házet kameny, byl spokojený. To se mi vůbec nelíbí. Tvůj osobní policista a dozorce Rameš.
Kapitán Rameš sídlí naproti ve vile a právě se kouká na tebe.
…………….
Z., musím si s tebou vážně promluvit. H. dnes zlobil – velmi zlobil. H. musí dostat drezůru a trénink. Musí chodit do jeskyní každý den sám. Musíme ho tam vysílat a musí sám sbírat jablka a nosit je domů po kylech v batohu.
Honza se právě navečeřel. Společně se Š. v totálně ignorantském duchu se vyprdli na zábavu, co pro ně dělám a šli se věnovat té blbosti SPONGEBOB !!
Nesnáším SPONGEBOBA, je to pro mě konkurence.

Inzerát do seznamky

Rád se seznamuje – stejně mu jde jen o šukání.

Najde se tady nějaká ženská, která je zadaná nebo v komplikovaném vztahu? Odkudkoliv… můžeme být kamarádi, amanti, obchodní partneři, spolucestovatelé, cokoliv… – musí mezi námi být zažehnuta jiskra, ale co proboha nesnesu, když na mě nějaká úpěnlivě čeká a slibuje si nějaký vysněný standard. Navíc mě velmi vzrušuje, dobývat a tak nějak sdílet zadanou partnerku. Už se tak nějak znám a vím, že jsem neukotvitelnej (doposud selhaly opakovaně všechny modely soužití, partnerství i sdílení společného v tzv. vztahu, soužití, známosti a pod.) – nicméně ta neukotvenost, je vyvážena jinými vlastnostmi, jakými jsou mé vlastní abstraktní světy, zásadavost, úpěnlivý bojovník s větrnými mlýny a romantik na 3 doby, zřejmě nikdy nenudím a určitě nezapadnu. Podnikám, zajištěn, mobilní, cestující, svobodný bez závazků a nutnosti být na jednom místě. Díky za pochopení.

Ten blázen chce porno…

Gustave, jsem tvůj osobní policista – tvůj osobní kontrolor, který bude
penetrovat nepřetržitě několik dní tvé závadné chování. pokud výsledky
nebudou dobré, podám na tebe hlášení u vrchního velitele a uvrhneme tě
do žaláře, který postavíme v lindavských jeskyních přímo tobě na míru.

SADO MASO V ŽALÁŘI

Dalo by se říci, že Petronela dnes odmlouvala a nechtěla jít
na hřbitov pozdravit mrtvoly. Mrtvoly se na Petronelu zlobí.
Jen se nevymlouvej. Kotník tě nebolel. Bolela tě jen kůže a tak si
dělala kůži línou. Doma sis nechtěla vzít podkolenky a chtěla si hrát
jen tablet. V lese si se pak bála.
Pozorovala jsem tě celou dobu. Vykazovala si známky náladovosti. Sice
si s Gustou chtěla jít do jeskyně ale nechtěla si svého bratra políbit
na rozloučenou.
Pak jsme šli do lesa a já jsem pro tebe měla připravené překvapení. To
překvapení se jmenovalo stezka posrání. Ty si se nechtěla posrat a to
se mi nelíbilo.
Tak jsem na tebe v tom lese čekala marně. To znamená, že do toho lesa
musíš jít zítra znovu a musíš mě hledat. Budeš mě hledat, dokud mě
nenajdeš.
A až mě najdeš, tak teprve potom se můžeme skamarádit.
Petro, dokud mě v tom lese nenajdeš, nepůjdeš do školy.
Tvá osobní učitelka, tvá třídní učitelka Eva Blbá, to jsem já.
Teď se zase vrátím k tomu Honzíkovi velice zlobivému Petronovi. Ten
Honzík, ten se mi dnes skutečně nelíbil. Dost často tam pišťěl jako
malé prasátko. Teprve, když po Gustovi mohl házet kameny, byl
spokojený. To se mi vůbec nelíbí. Tvůj osobní policista a dozorce
Bareš.
Kapitán Bareš sídlí naproti ve vile a právě se kouká na tebe.
…………….
Zlatuško, musím si s tebou vážně promluvit. Petron dnes zlobil – velmi
zlobil. Petron musí dostat drezůru a trénink. Musí chodit do jeskyní
každý den sám. Musíme ho tam vysílat a musí sám sbírat jablka a nosit
je domů po kylech v batohu.


	

Číst, číst a číst…

V životě tam nebyl. Rusky blb neumí, ale zdrhal by do Ruska. Nebyl totiž nikde mimo Českou Lípu a přilehlé okolí a to ještě velmi sporadicky a tak 1 x za 2 roky.

Ty vole, když něco obsáhlýho napíšu já, tvrdíš, že to nikdo nebude číst. Ale pro tebe, zdá se, tato pravidla neplatí. Docela by mě zajímaly ty reakce veřejnosti, ke že si je budu moci tento….. přečíst?

Opět nesrozumitelně poskládaná slova do věty. Nevím, co to znamená, ale říkat některým snahám průser ti dává výsadu rozhodovat o tom, co má smysl a co ne. A kašlat na fakta. A jen část faktů nedává celistvý obraz. Ukliď si byt je jen část faktů, ne obraz k diskusi. Stejně jako založ si rodinu. Radíš mi něco, co sám nežiješ a to, že se v tvým světě neorientuju, ještě neznamená, že se rozhoduju špatně. Já nezávodím o pravdu. A na hubu tady dostávám jen proto, že se neúčastním tahanic o pravdu v nedohlednu. Myslíš, že to tak bude vždycky?

Jo, až skončíš relax, a já se vrátím z práce, skoro po pěti dnech, kdy jsem se nezastavil, tak bysme mohli někam jet a zase tahat třeba auto z příkopu jako posledně na Kozlech. Ty jseš ale podnikavej. A nezapomeň až se budeme vracet, říct do kamery ,,děti, tohle doma nezkoušejte, to můžu jen já a tady brácha Superman” Aby se na nás zase nesypaly žaloby rodičů za to, že jejich děti soutěží o to, který dřív zdolá Atlantik s rozpřaženejma rukama z útesu na pobřeží. Napiš ještě něco, pro tu prdel ať se tu tak nenudím.