Nikdy by mě nenapadlo, že skončím tady, na těchto dlažbách, kde je všechno tak studený a přísný. Ráno mi ještě v hlavě zní smích dětí ze školky, večer se pak probouzím mezi cizíma rukama, co mě hladí jako kus masa, co se dává na pult. Já tu nejsem na hraní, ani na nějaký romantický příběhy. Já tady vydělávám, aby se dal zaplatit nájem, aby nebylo slyšet, že dýchám těžce a že se mi svírá žaludek.
Na ulici není místo pro slabý, ať už tě svlíčej psychicky, nebo tě ti lidi z ulice svlíkají z kůže, v obou případech jsi holá a bezbranná. Někteří klienti jsou jak blesk z čistýho nebe – rychlí, nemilosrdní a bez emocí. Jindy zase ti druzí – ti, co se snaží být laskaví, a přitom jsou jejich pohledy plný touhy a studu zároveň. Těch pár momentů, kdy se člověk cítí ještě trochu člověkem, i když je celý den prodanej, to je jak droga.
Ale víš, co je nejhorší? Když si uvědomíš, že nejsem jenom tělo, co si můžeš vzít a odhodit. Jsem žena, co má sny, co by chtěla být milována, někam patřit. A přitom jsem tady, pod lampou, za studenýho světla, prodávám kusy sebe, které bych nejradši zachovala jenom pro ty, kdo by je dokázali ocenit.
Často se mě ptají, jestli se toho nebojím. Ano, bojím. Bojím se bolesti, zneužití, ale i té samoty, která tu se mnou spí v každém koutě. A přesto, i přes všechno, co to s člověkem udělá, stále ve mně žije malá jiskra naděje. Naděje, že jednou budu mít svobodu, že si budu moct vybrat, že nebudu muset prodat svůj čas, své tělo, svůj život.
Tak to je moje zpověď. Pravdivá, nevyumělkovaná, možná trochu drsná, ale taková, jaká je. Protože i v tomhle světě, co je na první pohled jenom o penězích a tělesných touhách, je kus lidskosti, který se nedá úplně zničit.
Kretén pasák, uchýl a prase za to jak mě dva roky ponižování na privátu v Praze, by mě měli odškodnit já tu nejsem věc veřejná, opre se ještě někdo o mě má na krku žalobu. Ještě se dotazu hned tě soudkyně na jejich IS protože že zákona musí pracovat s GDPR i soudy a je to nový zákon, jestli to nedělají tak jim audit dá takovou pokutu ze se poserou. Si nebude kde kdo číst můj zdravotní stav a potom po me chtít závět, to se mi stalo!!!
GDPR pro šlapky
Jejich informační system jim nechám prověřit za to jak se chová a když má kroupy uprostřed léta tak jim tam z toho udělám kůlničku na dříví. Jestli nejednou podle GDPR nové zákona na IS jsou v prdeli. Příští týden je roztřískám svine. Zastrci drápky soudkyně a budou mít audit za to jak nemají co dělat a ruší lidí o prázdninách.
Já mám testy na GDPR.
Kolegyni třískla ta Jana a magor ji řekl ať to nedělá a ona že to bude dělat a on na zařval prý že to dělat nebude. Tak se asi hádají, ona ho asi už chtít nebude na privátu makat, to jsem zvědavá co bude… Jako jí už nebude chtít – po tom žádnej klient (ani v tom hnusným Karlíně). Možná ji šibe a sama se ze scény stáhne.