Nebylo by to poprvé, co jsem nakonec sklapl a musel odejít a dívat se, jak se mi potencionální partnerka vytrácí ze života, o to je pro mě těžší, když vozím podnapilé idioty, kteří už jen svým stavem urážejí existenci homo sapiens.
Přesto mají na destrukci vlastního druhu času víc než dost a dělají to nadšeně za mě i za tebe a za mě. Není, kdo by je zastavil a obdaroval je tím, o co si stále říkají. Místo toho tím obdarovává lidi, kteří hledají onen cit, jenž jsi zmiňovala.
Ten cit, který by udělal pro všechny lidi ráj na zemi a který je zde zřejmě zakázaný (svět mi skutečně už od školy připadá jako vězení).
