Prostě tady ze mě udělali blbce, co věří na kouzelný babičky. Ty zase uznej, že kdybych si to vybral sám a chtěl takhle žít, musel bych být minimálně mnohem mdlejšího rozumu. Já chtěl udělat hezkej život někomu, kdo zažil odstrčení, jako ho pořád zažívám já. A ten dotyčnej používá někoho, kdo to s ním myslí takhle dobře k ukojení svých pomstychtivých choutek z předchozího vztahu. A ještě je tak tupej, že si myslí obrazně řečeno, že na pračce bude štípat dříví a potom mu bude ještě fungovat. Je vůbec možný to někomu takovýmu vysvětlit? Představ si, že proběhne revoluce a vítězové přijdou za tebou, abys rozhodoval a ty najednou zázrakem budeš vědět, co dělat. Ale čtvrtina lidí, bude tak zabedněná, že to budou sabotovat. Nebude s nimi domluvy. Co s nimi uděláš? Dáš je postřílet? Odvozit na ostrov, zaopatřit je jako poslední šanci (když si to zničí, pomřou, třeba hlady) Ta nejistota, že mezi nimi budou prozřivší, kteří si zaslouží odtamtud odvézt a pomřou s nimi? Fraktálově uspořádaná vize. Vzpomeň na revoluci v Rusku, co udělali s rodinou cara. A zrovna v okamžiku, kdy začal dělat věci pro obyčejný lidi. S Rakouskouherskou říší to bylo stejné. Koukni na to, co dohledává Miloš Cach z SKDE o týhle době. Tam vládla demokracie, o který se nám od tý doby nesnilo. A když to vypadalo, že to bude fungovat, tak D´esteho i s manželkou sundali v Sarajevu a začala válka. Game over, reset jako prase. Němci proti Rusům a věděl jsi, že německej císař a ruskej car v tý době byli bratranci. Víš co mě dorazilo, starousedlíci v Boleslavi to vědí a vědí to všecko. A v životě neslyšeli o svobodným vysílači, nebo o SKDE. To že nejsme schopný vycházet mezi sebou jsou kecy, podporovaný vylhanou historií. Řekl bych, že je čas, aby se takhle zamyslelo co nejvíc lidí, vypakovali odsud to největší zlo a začali něco dělat pro zvelebení svý vlasti. Jinak se sem přelije vlna běženců, a naše ženy(jestli se tady některý ty zvířátka s kundama a yorkshirskýma teriérama dají ještě takhle nazvat o čemž zatím dost pochybuju) se jim vrhnou do náruče a od těch jejich egokultur nachytají různý nemoci. Teď ukazovali scény z Paříže. Na ulici jsou ženy s čerstvě narozenými kojenci a žebrají o jídlo. Vsadím boty, že to nejsou migrantky. K čertu s tím. Kdoví, co se tam děje. Už je mi jedno, co se bude dít tady. Všechno, co pro mě mělo nějaký význam mi vzali. Už nejsem čech. Být čechem je pro mě totéž, jako prosit za odpuštění, že jsem se protivil právu první noci těch, co je to tak bavilo, To právo první noci tady na mě praktikujou v jednom kuse, na mě a na všem, co mi bylo drahý. Radši zemřu než se za tohle někomu omluvit. To myslím vážně!!!!!
