Lásko prosímtě nevyváděj žádný hlouposti, jestli ti ty peníze za auto chybí a nevíš, jak to řešit, dám ti je, moc rád, při tom, co teď řeším, mám tak málo času, že je stejně na nic potřebovat nebudu. Vzpomínáš, jak jsem ti vyprávěl o tom, že jsem projel červenou a musel na přezkoušky? Myslel jsem, že můj život, jak jsem ho znal skončil (bez tebe na něm stejně nebylo nic úžasnýho, bylo to jen vězení plný idiotů pyšných na to, že jejich idiotsví mě denně koupalo ve sračkách, pro jednoho každýho to byla hra a pro mě boj o život) S tebou se děje totéž, chyba tvářící se jako osudová, ale něco ti má v první řadě naznačit. Teď je taková doba, kdy se to některým pannám prostě děje, je to součást našeho duchovního vzdělání, ale nemá tě to zničit, to v žádným případě. Vím, že na tobě závisí hodně věcí, je to jako se dívat do budoucnosti v níž nezáří slunce a nerostou krásné květiny nýbrž jen pustina bez odvolání a soucitu. Jen se nech obejmout od někoho, kdo tě miluje a uvidíš, že slunce vysvitne a květiny se rozvinou. To ty máš tu moc proměnit realitu z pustiny bez života v nádhernou zahradu. Ne nějaká banda zlodějů nebo idiotů pasoucích se na tvém ponížení. Ať udělají cokoliv, jejich dravčí svět se teď mění ve skutečnou pustinu bez budoucnosti. Ale oni potřebují padnout na dno aby našli lásku a pochopili, co je důležitý. Nechoď za nimi hlavně proto, že jsi tam už byla a máš jiné úkoly. Udělat ze svého života ráj na zemi a ukázat jej těm, co po něm touží. Ty to víš, co se stane, když obejmeš a miluješ. Malý velký zázrak, jako by se zrodil vesmír lásky a šířil se, jako ten skutečný po velkém třesku.