Jděte už do prdele všichni a dejte mi pokoj, můj život není váš a já nejsem tady proto, aby vy jste hodnotili, co já jsem za člověka, hodnoťte sami sebe. To vy jste citově a morálně nevyspělí a něco jako láska, rodina nebo děti vám vůbec nepatří do ruky.
Odejdi mi zkrátka ze života a dělej prosímtě, že vůbec nevíš, kdo jsem. V opačným případě to budu brát jako výzvu k tomu, abych se začal chovat taky jako pořádný trotl. A pokud si myslíš, že to nedokážu, pak toho o mě víš ještě méně, než bych si já vůbec kdy myslel.
ČT 16:43
Taky jsem věřil tomu, co jsi říkala, že jsi, ale uvědomuji si, že jsi to vlastně jen říkala. A vzhledem k tomu, že to nezažívám poprvé, vím přesně, jak se v takových sitacích nechovat. A teď taky říkáš co cítíš? To vysvětluje, proč jednáš, jako bys necítila nic.
Protože mě vymetají jako smetí, proč se podceňuješ ty? Že bys taky věřila tomu, co ti některý lidi řeknou? Ono to totiž odmalička ani jinak nejde víš? Někomu musíš věřit a některý lidi ti vykládají blbosti aby si ulehčili život. Sále dokola opakuji, že pokud jsi něco nezažila, neznamená to, že to neexistuje. Ano to jsi stejná, to nepopírám, to jen já si tě idealizoval na základě toho, že jsem věřil všemu, co jsi říkala.
To dokáže láska, tedy situace, kdy někdo někoho miluje, neboj, třeba to časem někdy taky poznáš. S Hugem asi sotva a se mnou už teprve ne.
Aha, tak proto jsem 17 let sám, protože to by si některá z vás musela do lásky ke mě poručit co? A já se do tebe navážím? To myslíš vážně? Víš co mi můžeš? Přeze mě se do zrcadla nepodíváš, už ne. Řiď se čím chceš, co máš v srdci je mi fakt naprosto jedno, protože ty jsi měla celou tu dobu na háku, co jsem v něm choval já.
A poroučet tobě. Do toho mě netahej, to dělá tvůj miláček, který mi to vlastnoručně napsal a ne jednou, a tys to sama viděla. Nikomu jsem nikdy neporoučel, ani před tebou, ani po tobě a rozhodně nemíním touto nepravdou posloužit tvé bezúhonnosti.
Vše, co se děje a ještě bude dít se děje výhradně s tvým souhlasem. Já jsem k tomu nikdy neměl šanci cokoliv říct a nikdy se k tomu vyjadřovat už nebudu. V žádným případě mi nepřišiješ, pro co jsi se rozhodla sama.
V tom je právě ten rozdíl mezi trotlem a chlapem, který má ženskou energii v úctě, který ty jsi tímto krokem do bahna a některými dalšími výroky úspěšně smazala a ještě bys chtěla tvrdit, že se do tebe navážím.
Už jenom tvůj výrok, že svým dětem přečteš, co ti píšu je dokladem toho, že necítíš vůbec nic. Větší ubohost, než do těchle věcí ještě tahat děti si ani nedokážu představit. Celou tu dobu jsem kolem tebe chodil po špičkách a s ohledy, snaže se zařídit, jak jsi si řekla a ty mě na to všechno ještě řekneš, že jsem ti nějaký city zkoušel poroučet?
To myslíš vážně, a ty chceš tvrdit, že jsi vyzrálá osobnost? Nemám se ti ještě třeba omluvit za to, že nosím ptáka? Kterej nefunguje proto, že nějakýho charakteru a citů jsem se u vás za 17 let nedočkal?
Tohle cítím v srdci teď já a mám se tím řídit? Vší tou bezcitností a nenávistí, kterou ke mě chováte? Nebo to můžeš ty říkat, co cítíš v srdci a já ne?
Tak mi už nepiš a budeš mít ode mě pokoj. Můžeš si tyhle protimluvy rozvíjet s těmi správnými lidmi třeba do alelujá, ale mě ani mý holce je do života cpát nebudeš rozumíš?
Neumím o ženskou bojovat, protože to vnímám, jako že bych chtěl za ni rozhodovat a tím pádem ji poroučet nějaký city (tvoje teze navíc zněla, že to není možný, asi, jak pro koho že?). A aby bylo jasno, tak tohle je emočně správně. Nějaký kecy o tom, že na to nemám odvahu mě absolutně nezajímají, protože je bez výjimky říkali jen a pouze ti, kdo neměli odvahu její rozhodování respektovat a přijmout. Boj o ženskou je umělý mýtus, stejně jako televizní šou. Pěstuje se to na diskotékách a jako pojem má pro mě stejný význam, jako lobbing, nebo inkluze školství. Pokud chceš mluvit o emočních schopnostech, budeš z nich muset vyřadit manipulativní programové termíny, jinak si budeš protiřečit a s někým, jako já se nikdy nedomluvíš.
Neumím o ženskou bojovat, protože to vnímám, jako že bych chtěl za ni rozhodovat a tím pádem ji poroučet nějaký city (tvoje teze navíc zněla, že to není možný, asi, jak pro koho že?). A aby bylo jasno, tak tohle je emočně správně. Nějaký kecy o tom, že na to nemám odvahu mě absolutně nezajímají, protože je bez výjimky říkali jen a pouze ti, kdo neměli odvahu její rozhodování respektovat a přijmout. Boj o ženskou je umělý mýtus, stejně jako televizní šou. Pěstuje se to na diskotékách a jako pojem má pro mě stejný význam, jako lobbing, nebo inkluze školství. Pokud chceš mluvit o emočních schopnostech, budeš z nich muset vyřadit manipulativní programové termíny, jinak si budeš protiřečit a s někým, jako já se nikdy nedomluvíš.