A co jsem předal? Jak jsem někdy otevřel hubu, hned se všichni okolo předháněli, aby mi ji zavřeli. Rodina nerodina, dítě nedítě, je to jedno, součástí společnosti jsem nebyl nikdy, proto ji neuznávám a nikdy nebudu. Dceru mi odstranili ze života přesně v okamžik, kdy šla do školy. Nejsem takovej debil, abych tohle považoval za náhody. Tohle spolu všechno souvisí. Návštěva mý matky bylo jen prověření plánu, nic jinýho. Bože ta měla štěstí, že mi bylo zle jako psovi. Ještě by mi vyndavali z lokte její zuby i s brejlema. Ale už se nebudu pokoušet honit vlky. Všechno je v pohybu. Kostky jsou vrženy. Jehně možná zůstane jehnětem, ale z lovce se stane lovený.
