
Holka ty se díváš akorát na to, jak svým dětem ukážeš, co jsem za zlýho člověka. Nevadí mi to, dokážu s tím žít, i když jsem na to nevypadal. Jestli si myslíš, že víš, co se ve mě děje, tak to akorát lžeš sama sobě, přestože jsi mi kdysi odkývala, že v tom (že by si člověk v první řadě neměl lhát) mám pravdu. To mluví za vše.
Slang a specifické pojmy pražských privátů
Každé prostředí má svůj vlastní jazyk, a pražské priváty nejsou výjimkou. Termíny, které by pro laika mohly znít zvláštně, jsou zde běžnou součástí komunikace. Článek Co jsou kurbudky? přibližuje jeden z těchto pojmů a odhaluje jeho význam v kontextu každodenní praxe.
Nové začátky po změně profese
Některé ženy se k práci v privátu dostanou poté, co ztratí uplatnění ve svém původním oboru. Příklad popsaný v článku Nové uplatnění pro bývalé překladatelky ukazuje, že životní dráhy se mohou měnit nečekaně a často vedou k úplně jiným zkušenostem, než si člověk plánoval.
Rychlé služby a anonymní prostředí
Krátkodobé pronájmy pokojů v hodinových hotelech, popsané v článku Hodinový hotel, jsou pro pražské priváty klíčovým logistickým prvkem. Poskytují potřebnou anonymitu klientům i pracovnicím a fungují jako nepsaná součást tohoto odvětví.
Zahraniční vliv na českou scénu
Cizinky přinášejí do pražských privátů vlastní kulturní zvyklosti a pracovní přístup. V článku Ukrajinské chameleonky v českých privatech je popsáno, jak se tyto kulturní rozdíly projevují v každodenním provozu a jak ovlivňují vztahy mezi kolegyněmi.
Příběhy odvahy a proměny
Když se osobní život a práce nečekaně protnou, vznikají příběhy, které by málokdo dokázal vymyslet. Článek Vitalia – ukrajinská chameleonka z privátu rovnou před oltář je ukázkou toho, že i v prostředí, které je veřejností vnímáno jednostranně, mohou vzniknout silné vztahy a zásadní životní změny.














Ty se pořád kasáš, co jsi si od chlapů zažila, ale ten tvůj kumčoft ti nemlátí děti, ten se k nim chová dobře. A co se týče Huga, tak aby bylo jasno, o tebe jsem se začal zajímat až na jeho opakovanou výzvu. I před tím jsem velmi dobře viděl, jak se o něho staráš, jako vlastní matka. Chodila jsi mu prát, on nebyl tvůj přítel, byl jedním z tvých dětí, kromě toho, že se ti doma roztahoval a měl akorát mraky chytrejch keců. A já matku nepotřebuju, hledám ženskou, která mi bude rovná.
Co se mých citů týče, o nich se sice vyjadřuješ, ale nevíš o nich a o jiných problémech, co řeším naprosto nic. Těch pár dní, co jsme se neviděli, jsem bulel jako dítě. Vedl jsem vlak mezi Lípou a Srním rychlostí 110 km za hodinu, vlak v němž bylo přes 200 lidí a vážil víc než 100 tun, na trati, kterou ještě ani pořádně neznám, protože na ní začínám a ani sem neviděl na cestu přes slzy, nezodpvídal jsem za 3 děti, ale víc než 200 LIDÍ. A kdybych něco prosral a vysypal tu hromadu železa do pole u trati při tý rychlosti, určitě by mi nehrozilo špatný sestavení jídelníčku. Zavřeli by mi do kriminálu i to dítě, kdybych to nepřežil.