Prcám o 106, abych se uklidnila, oznámení už jsem přečetla do půlky, dořeším asi až ráno…. Za to co nám udělali na ně zaútočím tak že to nepřežijou. A holkám z privátu v Ječné ještě roztřískám držku za ty peníze. Budou čumět. Teď má ta kurva ještě fotku na Facebooku jak ji můj manžel odvezl na Dachstein zrůdu a ji tam napíšu do komentáře že je svině a kurva zkurvena!
Zpověď z privátu a 106
Pracuju na privátu, kde to frčí jak na běžícím pásu – každej den kolem stovky zákazníků. Můj „dům“? Malá místnost, která voní po dezinfekci a levným parfému, a venku parkoviště, kde občas stojí starý Peugeot 106. Tenhle šrot přivezl pasák ze Španělska – říká, že tenhle kousek je moje „oficiální taxi“. Směju se tomu, ale zároveň vím, že bez tohohle auta by bylo všechno mnohem těžší.
Každej den přijíždí lidi z různých koutů, každý chce něco jinýho, každý za sebou nosí svůj příběh. Někteří přijdou v kostýmech úředníků, jiní jsou fajn chlapi, co umí mluvit, ale většina? Ti jedou naplno, rychle, bez slitování. Někdy si myslím, že jsem jenom součást nějakýho šílenýho závodu, kde já musím držet tempo a vydělávat, a oni si jen berou, co chtějí.
Pasák je přísnej, ale taky ví, jak udělat, aby se mi nezhroutila hlava. Ten jeho Peugeot 106 je pro mě jak symbol – na první pohled obyčejnej, trošku sešlý, ale pořád jede. A já taky. I když jsem v týhle hře na život a přežití často sama, pořád mě to táhne dál. Protože co jinýho mi zbývá?
Kurvy v Praze
Za MOJE peníze se to prase tam válí a šoustá jiný kurvy v Praze, v Brně, v Polsku a všude. Nehorší, že si bere drahej eskort. Hnus. Teď mi to splati a budu útočit přes právníky až se poserou a budou zpovídat že to nepřežijou a toho mýho právníka vojedu tak, že už jinam ke konkurenci nepůjde.
Drahej eskort v Praze
Mám telefon, email a adresu byvalyho manžela tý krávy – ten sice na priváty taky chodil, ale už je hodnej. Co teď? Mám mu napsat mail? Třeba by to prase palcovou rád viděl v prdeli jako já
